Čchi-kung

Jemný pohyb, který nebolí.
Všímavost, která dává hlavu i tělo dohromady.
Praxe, kterou si může osvojit každý — bez ohledu na věk nebo kondici.

Co vlastně děláme

V mých kurzech propojujeme jemný, přirozený pohyb, dech a jednoduché principy mindfulness.
Neučíme se výkon ani složité pozice — učíme se vracet pozornost do těla a uvolnit napětí.

Čchi-kung je klidná, funkční práce s tělem, dechem a nervovým systémem.
Když se tělo zklidní, zklidní se i hlava. A když se zklidní hlava, tělo dostane prostor začít se uzdravovat.

Proč lidé přicházejí

Každý s jiným příběhem, ale s podobnými potřebami.

Bolesti zad a pohybového aparátu
Lidé hledají jemný pohyb, který neublíží a uvolní napětí v bedrech, šíji, ramenou či kloubech.
Často i proto, aby těmto potížím předcházeli.

Psychosomatické potíže
Opakované bolesti hlavy, poruchy spánku, napětí v hrudníku, trávení, únava.
Zklidnění nervového systému tyto projevy často výrazně zmírní.

Stres a dlouhodobé napětí
Mnoho lidí si chce najít prostor, kde nemusí nic dokazovat.
Cvičení pomáhá zpomalit, nadechnout se a získat odstup.

Hledání podobně smýšlejících lidí
Někteří přicházejí proto, že chtějí být ve skupině, kde je klid, respekt a lidskost.
Kde nejsou nároky na výkon, ale přirozený pohyb a sdílený prostor.

Doporučení od známých
Velká část lidí přichází proto, že jim čchi-kung doporučil někdo, komu už pomáhá.

Kdo ke mně chodí

Skupiny jsou různorodé.

Převážně ženy, občas i muži.
Nejmladším je kolem 30 let, nejstarším přes 80.
Každý cvičí tak, jak mu dovolí jeho tělo.
Od září 2026 zvažuji otevření kurzů pro věkovou kategorii 30 – 60 – pro lidi, kteří hledají hloubku čchi kungu, ale zároveň hledají i větší fyzickou zátěž.

Protože necvičíme na výkon, může si každý přizpůsobit rozsah pohybu i tempo podle sebe.
Nikdo nezůstává stranou — každý je plnohodnotnou součástí skupiny.

Jak cvičení vypadá

Čchi-kung u nás není o zvládání složitých sestav.
Je to cesta k uvolnění těla, dechu a nervového systému.

Jednoduché, srozumitelné pohyby

Mnoho lidí si pod čchi-kungem představí tai-chi, protože je to pohyb, který občas vidíme ve filmech nebo v parcích.

Čchi-kung může na první pohled tai-chi připomínat — tempo je klidné, pohyby ladné a plynulé.
Rozdíl je v tom, že čchi-kung pracuje s jednoduššími a přehlednějšími pohyby, které je snadné pochopit i zapamatovat.

Právě tato jednoduchost má velký význam.
Umožní tělu i mysli soustředit se na to, co je podstatné:
– uvolnění napětí
– volnější a přirozenější dech
– jistotu v držení těla
– pocit bezpečí a klidu uvnitř

Když se tělo nemusí zabývat složitou koordinací, může uvolňovat i hlubší vrstvy napětí.

Povídání a porozumění

Kurzy nejsou jen o samotném cvičení.
Stejně důležité je porozumět tomu, co vlastně děláme a proč to funguje.

Část lekcí proto věnujeme společnému povídání.
Nejde o teoretickou přednášku v akademickém smyslu, ale o srozumitelné ukotvení praxe v běžném životě.

Z počátku mluvíme například o tom:

  • jak funguje nervový systém a proč tělo potřebuje zpomalit
  • co jsou fascie a jak souvisí s napětím a bolestí
  • proč má pomalý pohyb vliv na psychiku
  • jaký má cvičení význam pro běžný život

Postupně otevíráme i hlubší témata.

Učíme se chápat význam a důležitost tří základních vět, které tvoří nedílnou součást cvičení — a také s nimi prakticky pracovat v každodenních situacích.

Součástí kurzu je i ucelený program mindfulness, který podporuje samotné cvičení a pomáhá přenášet jeho principy do běžného dne.

Povídání obvykle zabere přibližně čtvrtinu až třetinu lekce, podle aktuálního tématu.
Zbytek času patří samotné praxi.

Smyslem není zahltit hlavu informacemi, ale pomoci lidem, aby se ve své zkušenosti lépe orientovali a dokázali ji přenášet do života mimo cvičení.

Pomocné praxe

Součástí lekcí jsou i jednoduché techniky, které podporují uvolnění těla a dají se dobře použít doma.
Někdy pracujeme s automasáží, jindy s otevíráním kloubů, jindy s jemným rozhýbáním páteře nebo uvolněním hrudníku a šíje.

Střídáme různé přístupy tak, aby cvičení nebylo každý týden stejné a abyste postupně získali širší repertoár toho, co lze přidat k vlastní domácí praxi.

Klidnější techniky a všímavost

Na závěr lekce se věnujeme dechu, vnímání těla a krátké všímavosti.
Tělo přechází do klidového režimu a nervový systém dostává prostor regenerovat.
Zkušenější studenti postupně přidávají i meditaci, která se časem přirozeně prolíná do samotného cvičení.

Co společně cvičíme

Základem kurzů je sestava Osm kusů brokátu — jednoduchá, přirozená a dobře naučitelná.

Už po pár týdnech ji můžete cvičit sami doma:

– krátkou 15minutovou verzi pro každodenní rutinu
– nebo delší, když chcete jít hlouběji do prožitku

Pro pokročilejší nabízím také sestavu Orel v hnízdě.
Je jemná, krásně plynulá a delší.

Proč se učíme jednoduše

Učím čchi-kung tak, aby ho bylo možné snadno vnořit do každodenního života.
Ráno si zacvičit vybranou praxi — a když je chuť nebo potřeba, přidat k ní jednoduchou podpůrnou techniku.

Rád používám příměr s čištěním zubů:
nemusíme mít každý den jinou techniku.
Stačí to dělat pravidelně a dobře.

Stejné je to s čchi-kungem:
pár jednoduchých pohybů, trochu všímavosti, chvilka klidu.
To je mnohem účinnější než občasné „velké cvičení“.

Když je praxe jednoduchá, člověk ji opravdu dělá.
A když ji dělá, tělo se začíná měnit.

Jak čchi-kung působí

Čchi-kung tradičně pracuje s energií — s principem čchi.
Je to způsob, jak popsat, jak se život projevuje v těle i v přírodě.

V kurzech k této tradici přistupujeme s respektem, ale mluvíme spíše srozumitelným jazykem těla: o dechu, napětí, držení těla a nervovém systému. To jsou věci, které může člověk vnímat přímo.

V praxi to funguje na několika úrovních:

1) Tělo se uvolní
Pohyb postupně povolí fascie, vazy, kloubní spojení i svalové napětí.
Tělo se začne hýbat přirozeněji a dech se otevře.

2) Nervový systém přepne do klidu
Pomalejší pohyb a vědomý dech tělo zklidňují.
To má vliv na spánek, trávení, regeneraci i psychickou odolnost.

3) Postupně se mění návyky
Když zpomalíme a začneme si více všímat sebe i okolí, promění se drobnosti v našem životě.
Lidé často říkají, že jedí vědoměji, méně se přetěžují, lépe spí, mají víc odstupu i trpělivosti.

Někdo zhubne — ne proto, že víc maká, ale protože jí klidněji.
Někdo přestane mít bolesti zad — ne díky síle, ale protože si uvědomí, jak se přetěžoval.
Někdo začne lépe zvládat stres — protože se naučí zpomalit a uvolnit napětí v těle.

Čchi-kung není kouzlo. Je to cesta, která dává tělu i hlavě prostor, aby mohly začít fungovat přirozeně.

4) Posiluje se schopnost dotahovat věci

Pravidelná praxe má ještě jeden tichý dopad, který lidé často nečekají.

Nejde jen o uvolnění těla nebo zklidnění hlavy.
Postupně se posiluje i schopnost vydržet u věcí, které jsou pro nás důležité.

Když si člověk několikrát týdně vytvoří prostor na cvičení, při kterém se zklidní tělo i mysl, děje se něco nenápadného:

  • učí se zastavit
  • učí se vrátit pozornost
  • učí se udělat malý krok, i když se mu nechce

Tahle zkušenost se nepřenáší jen do pohybu. Lidé často říkají, že:

  • méně utíkají k mobilu a na sociální sítě
  • snáz dodrží, co si naplánují
  • mají větší odstup od impulzů
  • lépe hospodaří s energií

Ne proto, že by se „donutili“. Prostě se jen zpomalí — a tím si paradoxně začnou tvořit čas a sílu. Rád používám příměr s rychlostí.

Když se člověk řítí velkou rychlostí a měl by naráz zastavit, nejde to. A když to přesto udělá, ohrozí sebe i ostatní.

Stejné je to s naším životem. Když je rozjetý, nestíháme vnímat, co se kolem nás děje. Hlavně držíme směr.

Když zpomalíme, najednou začneme vidět i věci okolo sebe. A v tu chvíli nás napadne je zkoumat.

Uvědomíme si, že nemusíme koukat na další řadu seriálu jen proto, že jsme unavení a nic jiného nás v tu chvíli nenapadne. Že můžeme jít s partnerem na procházku do lesa nebo do parku. A když sedíme v kavárně, nemusíme kontrolovat mobil — protože je najednou o čem povídat. A když máme jít vařit nebo uklízet, nemusíme si hned pouštět podcast nebo rádio.
Jsme schopni užít si i ticho — aniž by na nás dopadalo jako závaží.

Postupně začneme vnímat krásu klidu.

Pravidelná praxe tak nepůsobí jen na zdraví, ale i na způsob, jakým zacházíme se svým časem, pozorností a vztahem k životu.